O farnosti Město Albrechtice
Farnost Město Albrechtice
Římskokatolická farnost Město Albrechtice je sídelní farností.
Na faře bydlí a zde působí P. Vít Zatloukal, farář.
Kontakt na něj v případě potřeby najdete na tomto odkazu.
Z DĚJIN FARNOSTI
Počátky albrechtického panství sahají až do konce 12. století (1190). Panství se původně vyskytuje pod názvem Oldrichow. V roce 1492 bylo povýšeno králem Vladislavem II. na Město Albrechtice.
Občané byli vždy věrni katolické církvi i když jejich vrchnost byla krátkou dobu protestantská. A tak již roku 1608, kdy se zase katolické duchovenstvo vracelo do svých farností a Město Albrechtice patřilo pod farnost Opavice, děkanství Hlucholazy, usnesli se občané postavit si vlastní kostel. Stavbu uskutečnili v roce 1610. Kostel byl dřevěný a byl zasvěcen Navštívení Panny Marie. Kostelíček byl poměrně malý. Měl kromě hlavní věže ještě věžičku uprostřed kostelní střechy. Byl postaven ve slohu gotickém.
Roku 1621 se stalo albrechtické panství majetkem jezuitské koleje v Nise. Tehdy bylo panství vyňato z diecéze olomoucké a připojeno k diecézi vratislavské. Albrechtický kostel se stal kostelem filiálním kostela v Hynčicích.
Teprve roku 1707 byl albrechtický kostel povýšen na kostel farní a roku 1709 postavena farní budova. Prvním farářem byl Jiří Mildner, který již dříve v městě bydlel a obstarával duchovní správu. 24. července 1746 v poledne, kdy albrechtičtí občané konali pouť na blízké Poutní hoře (Riemerberg) u České Vsi, vypukl požár, který zničil celé náměstí a velmi poškodil kostel.
Farníci se rozhodli pod vedením tehdejšího faráře Jana Zikmunda Herbiga postavit nový kostel. A tak již roku 1747 položili základy a stavěli jej kolem vyhořelého starého kostela, v němž po nejnutnějších opravách se konaly dále bohoslužby. Po smrti faráře Herbiga, roku 1753, pokračoval ve stavbě jeho nástupce, velmi horlivý kněz, Kryštof Kromer, který však po třech letech zemřel ve věku 45 let a teprve jeho nástupce farář Melchior Latzel dokončil po 20 letech stavbu kostela.
Nový kostel byl slavnostně posvěcen 13. července 1766. Kostel posvětil vratislavský biskup Filip von Schaffgotsch.
Kostel byl postaven ve slohu pozdní renezance. Je 39,7 m dlouhý, 17,65 m široký a 16,6 m vysoký. Na průčelí nad hlavním vchodem stojí socha Matky Boží, na pravé straně vchodu socha sv. Karla Boromejského a na levé straně socha sv. Jana Nepomuckého.
Kostel je vyzdoben uměleckými barokními oltáři. Hlavní oltář s obrazem Navštívení Panny Marie, v lodi na severní straně je oltář sv. Jana Nepomuckého a menší oltář bičování Páně.
Na jižní straně je oltář sv. Anny a menší oltář Bolestné Panny Marie. Na hlavním oltáři nad svatostánkem je v menší skříňce malá soška Panny Marie.
V roce 1782 byly na věži umístěny hodiny.
Roku 1788 byly postaveny první varhany varhanářem Janem Finklerem z Javorníka. Druhé varhany, které slouží dodnes, postavila firma Rieger z Krnova roku 1896.
Za 1. světové války přišel kostel o všechny zvony. Také za 2. světové války byly zvony sňaty kromě jednoho. Roku 1947 dostal kostel nové dva zvony. Zvony nesou názvy: Maria, Josef, Prokop. Za 2. světové války roku 1945 byl kostel těžce poškozen, když v blízkosti kostela byl vyhozen most, který vedl přes řeku Opavici.
V polovině 80. tých let 20. století došlo k opravě fasády a kompletní výměně krovu včetně krytiny, kdy poškozená dřevěná konstrukce krovu byla nahrazena krovem kovovým. Kovový krov zhotovila místní firma Dakon.